Likérem není jen Baileys, vaječný likér od Bartidy či Božkova, ale patří sem i Bartida zelená, Fernet Stock, Magister nebo Žufánek Ořechovka. Pojďte jejich chuť objevit s námi.
Doporučeno pro vás
Nahoru
Zobrazeno 1-16 z 122
Zákaznický servis
+420 377 419 001
(po–pá 9:00–16:00)
+420 377 419 001Likéry
Značka
Všechny značky (14) Cena (Kč)
-
Nabídka
Objem lahve (l)
Všechny velikosti (7) Země původu
Všechny země (5) Zjistěte více
Vyberte podle značky
Slovo likér je odvozeno od latinského slova liquifacere, což znamená rozpouštět. V případě tohoto alkoholu jde o rozpouštění chutí, vůní a barev v alkoholu. Jednou ze zemí, která se na vytvoření této kategorie podílela byla mino jiné Itálie, dříve námořní brány do Evropy, kterou sem proudila exotická koření a byliny nejen z Asie a dalších exotických koutů světů.
Historie likérů
Prvními oficiálními výrobci byly církevní řády a byli to právě mniši, kteří u zrodu světově známých likérů stáli. Z historie však také víme, že už Hippokrates pil nápoj ochucený anýzem a Řekové si pochutnávali na nápoji ochuceném kmínem. O obdobných tekutinách se dočtete i v Bibli nebo v knize od katalánského alchymisty Arnolda de Vila Nova ze 13.století. Obecně byly takovéto nápoje mezi alchymisty velmi rozšířené. Do Francie se pak likér dostal především díky Kateřině de Medici, manželce Jindřicha II. Francouzského. Hlavní slovo měli ale stále již zmiňované klášterní řády. Od té doby však prošly likéry proměnou. Staly se sladšími a pestřejšími. Používají se ke zprostředkování chuti, vůni, barev, a to jak v čisté podobě, tak do drinků, koktejlů, kávy nebo dezertů. V novodobé historii se potkáváme i s emulzními likéry ve spojitosti s čokoládou, smetanou či slaným karamelem.
Jak se likéry vyrábí?
Likéry vznikají spojením velejemného lihu, lihu nebo pálenky a cukru s extrakty z rostlin, bylin či ovoce nebo s různými plody. Základem je rozpouštění. Existuje několik metod, jak extrahovat chuť z ovoce a koření, jako je macerace, destilace a perkolace. Nicméně konečný postup je shodný – chuť ovoce a koření se rozpustí v alkoholu. Volba vhodné metody závisí na použitém základním materiálu (koření, ovoce), ze kterého se má extrakt získat, a na zamýšleném výsledném chuťovém profilu.
Macerace (extrakce bylin za studena) - známá také jako louhování, představuje proces, během kterého dochází k uvolňování účinných látek a vůní obsažených v bylinkách (nebo i jiných přísadách) do nosného média, kterým může být voda, líh, olej, a to za studena.
Digesce (extrakce bylin za tepla) - proces, kdy se alkohol zahřívá spolu s přísadami. Oproti maceraci se zde aromatické látky uvolňují rychleji.
Perkolace - známá jako také protiproudná extrakce je technika, při níž se látka k vylouhování přelije rozpouštědlem. Vzniklý roztok (perkolát) se poté vytlačuje čerstvým rozpouštědlem po dosažení nasycení. Tato metoda se hojně využívá ve farmacii, lékařství a při izolaci přírodních látek.
Destilace - metoda pro oddělování kapalných látek (nebo kapalných látek od netěkavých) na základě jejich různých bodů varu.
Dle dochucovadla je pak vhodné zvolit tu správnou metodu. Obecně se likéry nestaří dlouho, ale mohou se nechat nějaký čas odležet, aby se aromatické složky spojily. Obsah alkoholu je u většiny 20-40% Obj.
Druhy likérů
Hlavním dělením je dělení dle obsahu cukru
Likéry klasické- nad 100 g/l
Likéry krémové čili crème- nad 250 g/l. Většina však zná hořkobylinné, bylinné, emulzní, vaječné, ovocné, kávové a další. Ať tak či tak nejlépe se je vychutnáte ve skleničce na likér (likérka), whiskovce či panáku.
