Masopust (fašank, ostatky, voračky) je jedním z nejveselejších a nejbarvitějších lidových svátků. Toto období plné radosti, hostin a maškarních průvodů se slaví už po staletí a dodnes patří k oblíbeným tradicím v mnoha českých městech a vesnicích. Jaké jsou jeho kořeny, zvyky a kdy se vlastně slaví?
Kdy začíná a kdy končí Masopust?
Masopust začíná vždy 6. ledna na svátek Tří králů a končí Popeleční středou, která je pohyblivým svátkem a připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. To znamená, že datum konce masopustu se každý rok liší. Masopustní období tak může trvat několik týdnů, ale jeho vrchol, tedy poslední tři dny, bývá tou nejdůležitější částí oslav. Letos je vrcholem masopustního veselí neděle 2. března a konec v úterý 4. března.
Oslavy masopustu: Hodování a maškarní průvody
Masopust, ačkoliv svým názvem evokuje období půstu, je ve skutečnosti jeho pravým opakem. Jedná se o čas hojnosti, veselí a oslav, kdy se lidé oddávají radovánkám a dopřávají si bohatá a vydatná jídla. Toto období trvá od Tří králů až do Popeleční středy, která zahajuje čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Masopustní slavnosti mají v českých zemích hluboké historické kořeny a jsou spojeny s lidovými tradicemi, veselými průvody masek, hudbou, tancem a hodováním.
K masopustním specialitám patří především zabijačkové pochoutky, jako jsou jitrnice, jelita, tlačenka, ovar nebo vepřové maso na různé způsoby. Na sladké si přijdou milovníci koblih a tradičních smažených pečiv, například božích milostí, které jsou křehké, sladké a posypané moučkovým cukrem. Lidé v tomto období nešetří na jídle ani pití, protože jde o poslední příležitost užít si neomezené hodování před příchodem postního období, kdy se má omezit konzumace masa a dalších požitků. K pití patří všemožné pálenky, od slivovice, přes meruňkovici až k hruškovici. Oblíbená je ale i vodka a starý dobrý Fernet a Tuzemák.
Jedním z nejvýznamnějších prvků masopustu jsou maškarní průvody, které mají své kořeny v dávných lidových zvyklostech. Účastníci se oblékají do různých masek a kostýmů, často inspirovaných pohádkovými postavami, historickými motivy nebo zvířaty. Mezi nejznámější masky patří medvěd, kobyla, kominík, bába s nůší, laufr (vůdce průvodu) či smrtka. Maškary obcházejí vesnice a města, zpívají, tancují, zastavují se u jednotlivých domů a žádají o pohoštění, což je spojeno s dávnou tradicí koledujících průvodů.
Masopust vrcholí v úterý před Popeleční středou, kdy se koná velká hostina plná dobrého jídla, pití a zábavy. Součástí oslav bývá také symbolické pochovávání basy – rituální akt, který představuje konec masopustního veselí a nástup postního období. Tento zvyk je inscenovanou parodií na pohřeb, kdy se s nadsázkou a humorem „loučí“ s hudbou a tancem, protože během půstu by měly být podobné radovánky omezeny.
Masopust má nejen gastronomický a zábavní význam, ale také hlubší kulturní a společenský rozměr. Je to čas, kdy se lidé setkávají, utužují mezilidské vztahy, oslavují život a radují se z hojnosti, než nastane období střídmosti a duchovní přípravy na Velikonoce.
Jaký je význam masopustu?
Masopust je tradiční svátek, který má hluboké historické kořeny sahající až do dávných pohanských dob. Původně byl spojen s oslavami konce zimy a příchodu jara, kdy se lidé loučili s chladným obdobím a vítali nadcházející úrodnější měsíce. Tyto slavnosti často zahrnovaly různé rituály, průvody a hostiny, které měly zajistit hojnost, plodnost a ochranu před zlými silami.
Později se masopust stal i součástí křesťanského kalendáře, kde měl význam jako období oslav a veselí před začátkem postní doby. Byl vnímán jako příležitost k radosti, hodování a zábavě, než nastane čtyřicetidenní půst vedoucí k Velikonocům. Lidé využívali tohoto času k bohatým hostinám, tanečním zábavám a průvodům masek, které symbolizovaly rozmanité postavy a tradiční motivy.
Hlavním smyslem masopustu bylo nejen užít si života a pobavit se, ale také posílit komunitní vazby. Obyvatelé vesnic a měst se společně účastnili průvodů a slavností, což podporovalo soudržnost a upevňovalo mezilidské vztahy. Masopust tak byl nejen obdobím radosti, ale i důležitou součástí společenského života, která lidem umožnila na chvíli zapomenout na každodenní starosti a připravit se na nadcházející období odříkání a duchovní očisty.
Masopust dnes
Dnes je masopust stále živou tradicí a v mnoha městech a vesnicích se pořádají karnevaly, průvody a slavnosti. Mezi nejznámější patří například Masopust v Hlinsku, na Veselém Kopci, na Hané, ve Velkých Pavlovicích nebo v Roztokách u Prahy. Ať už slavíte masopust kdekoli, jde především o zábavu, hudbu, tanec a dobré jídlo.
Tak neváhejte a užijte si masopustní veselí naplno!
Zdroje
hodování: Dreblow, pixabay
maska: ruzickap, pixabay
masky muži: MartisFuksu, pixabay
